2010 KYRGYZSTAN

2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN2010 KYRGYZSTAN [ 1 ]2010 KYRGYZSTAN [ 1 ]

 

     Fotografie z výpravy do Kyrgyzye v srpnu 2010, která se uskutečnila od čtvrtku 2.9.2010 do neděle 12.9.2010. Tato fotografická výprava předčila veškerá má očekávání. Divoké, barevné a nádherné hřbety hor, tyrkysově modrá jezera a ledovcové vodopády. Multikulturní obyvatelstvo pohostinné a vstřícné i k namířeným objektivům a cvakotu uzávěrek. Dvoudenní pobyt v jurtách na břehu jezera Son Kul v nadmořské výšce 3010 m, stáda volně pobíhajících koní a koberce dokvétající alpské protěže….

 

     Informace o Kyrgyzstánu:

 

Hlavní město: Biškek (0,9 mil. obyvatel)
Rozloha: 198 500 km² (88. na světě) z toho 4% vodní plochy
Nejvyšší bod: Džengiš Čokusu (7439 m n. m.)
Časové pásmo: +5
Počet obyvatel: 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 26 ob. / km² (181. na světě)
Jazyk: kyrgyzština (úřední), ruština (úřední)
Náboženství: muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 %
Měna: som (KGS) - 1 USD / 45,6 KGS
Telefonní předvolba: +996
Elektrický systém: 220V
 
 
     Historie do ruské okupace
     Původ Kyrgyzů není dodnes zcela objasněn. Patří do mongoloidní rasy a jejich jazyk je podobný kazašskému. Turkické kmeny přišly do oblasti v 6. století. Na začátku 13. století původní obyvatelstvo ustoupilo do hor, protože zemí se převalila ohromná armáda vedená Čingischánem. Od 16. století už vystupují Kyrgyzové jako samostatný národ. Kyrgyzové vedli kočovný způsob života a živili se hlavně jako pastevci. Pro carské Rusko bylo velice snadné pastevce porazit a v roce 1876 se stalo území Kyrgyzstánu součástí ruského Turkestánu. Mnoho obyvatel uteklo do Číny. V roce 1878 bylo založeno pozdější hlavní město státu Biškek.
 
     Sovětské období
     Po bolševické revoluci v roce 1917 nastala v zemi nucená kolektivizace. Ta zcela zbořila tradiční kočovný život Kyrgyzů. V roce 1924 bylo území ustanoveno jako autonomní pod správou sovětského Ruska. Nakonec v roce 1936 vznikla v rámci sovětského Ruska Kyrgyzská sovětská socialistická republika, která dala zemi dnešní hranice. Při sčítání lidu z roku 1989 tvořili Kyrgyzové málo přes polovinu populace. Silnou menšinou jsou Rusové a Uzbeci. V roce 1990 propukly v západní oblasti státu kolem města Oš etnické nepokoje. Uzbeci, kteří cítili slábnoucí moc rozpadajícího SSSR, povstali proti zde menšinovým Kyrgyzům. Následovala vlna emigrace, a to především Rusů.
 
     Nezávislost
     Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce 1991, kdy se rozpadl SSSR. Kyrgyzstán se stal členem Společenství nezávislých států ještě téhož roku. Prvním prezidentem byl Askar Akajev, člen komunistické strany a prezident Akademie věd v Kyrgyzstánu. Akajev zažil velký skandál, když vyšlo najevo, že někteří členové vlády museli podat demisi, protože nebyli kyrgyzstánské národnosti. V roce 1994 bylo vypsáno referendum o setrvání Akajeva ve funkci prezidenta. Pro setrvání hlasovalo přes 96 % voličů. V roce 1995 byl Akajev zvolen prezidentem na dalších pět let. Jeho kampani napomáhala státem řízená média. Tři z šesti opozičních kandidátů odstoupili už před volbami, takže volby nelze považovat za zcela demokratické a svobodné. Další referendum proběhlo v roce 1996, kdy si Akajev posílil své pravomoci ve státě. Referendem v roce 1998 změnil Akajev ústavu státu. Snížil počet poslanců v parlamentu, zrušil jejich imunitu, zrušil zákon o svobodě slova a svobodě tisku a
ovládl veškerá média v zemi.
 
     Tulipánová revoluce
     Parlamentní volby v roce 2000 byly za účasti pozorovatelů z OSCE. Zjistili, že opoziční kandidáti nemají žádný prostor v médiích a vláda se je snaží všemožně znevýhodňovat. Volby byly označeny za nesvobodné. Další prezidentské volby téhož roku vyhrál očekávaně Akajev. V únoru a březnu 2005 proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů z OSCE. Pozorovatelé hlásili splnění základních podmínek svobodných voleb. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se zvrhly v revoluci, která bývá označována jako Tulipánová revoluce. Patří do seznamu barevných revolucí, které proběhly v zemích bývalého SSSR (Oranžová revoluce na Ukrajině 2004, Růžová revoluce v Gruzii 2003). Akajev uprchl ze země do Kazachstánu. Premiér Nikolaj Tanajev rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se buď rozprchla nebo se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal Felix Kulov a prezidentem Kurmanbek Bakijev. V roce 2006 vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí.
239695